aktualizováno 8:19 AM CEST, Jul 18, 2017198

VY PRO MI PO

Celým názvem VYdržte PROsím MInutu POtichu.

Naše nejstarší divadelní parta (tedy aspoň v novodobé zličínské historii ☺) se bohužel již aktivně neschází a netvoří nová představení. Terezka Vacková – Kopecká se chystá vbrzku na narození miminka, Vendulce Brozmanové, která též s námi pár sezon působila, se její Julinka narodila už na podzim. Kluci si porůznu cestují po světě, či bydlí na jiném konci Prahy... MOŽNÁ se podaří, že se ještě někdy sejdeme, abychom si společně zahráli.

Tak tedy aspoň připomeneme, co zde za našich 14 společných let vzniklo.

Zahájili jsme v roce 2002 kratičkou pohádkou „Jak Sluníčko vypilo pejskovi vodu“. Pak to byla první a poslední pohádka podle hotového scénáře – „Oslíku, otřes se“ (podle Miloše Kratochvíla). Následující rok již přišli „Medvědi“ – tedy úspěšné „Medvědí pohádky“ (dramatizace podle knižní předlohy Hany Doskočilové), s nimiž jsme se poprvé zúčastnili divadelní přehlídky, hned postoupili do krajského kola a zde získali ocenění. „Splněný sen“ o rok později byl ještě o krůček dále - po postupu do krajského kola přišlo zařazení do širšího výběru pro kolo celostátní. Další rok pak přibyl „Pan Pes a jeho přátelé“, který „jen“ postoupil do krajského kola. Další inscenace podle povídky Marka Twaina „Jak uplatili Hadleyburg“ pak bylo opět navrženo pro kolo celostátní a navíc vybráno k Přehlídce tvořivé dramatiky, která se koná každoročně na podzim, a na níž jsou přizvány nejzajímavější počiny dětského a studentského divadla za uplynulou sezónu.

V roce 2009 došlo na „Adriana“. Představení „Trable Adriana M.“ (vlastní dramatizace populární knihy Sue Townsendové Tajný deník Adriana Molea). Po krajském kole následoval přímý postup do celostátního kola přehlídky dětského divadla Dětská scéna. Konečně jsme se tedy dočkali oné celostátní mety a užili si úžasný přehlídkový týden v Trutnově. Představení se pak hrálo ještě 21krát a my jej museli ukončit z jediného důvodu – herci nám z něj (tedy aspoň z našeho původního pojetí) vyrostli.

Rok na to jsme přišli s divácky neméně úspěšným „Ostrovem“ (inspirace knižní předlohou Williama Goldinga Pán Much). Ostrov pak bodoval zejména na našem letním prázdninovém putování po dětských táborech, díky čemuž se počtem repríz takřka dotáhl na našeho slavného Adriana. Současně se ovšem soubor VY PRO MI PO zapojil po boku mladších DIPAČÁPŮ do tvorby představení „Děvčátko Momo a ukradený čas“. A s ním se též podruhé podíval do celostátního kola Dětské scény.

VY PRO MI PÁ ci už mezitím přestali být dětmi. Následující rok se s inscenací „Azazel“ (podle Isaaca Asimova) již zúčastnili přehlídky studentského divadla. Azazel bohužel zdaleka nevytěžil svůj potenciál, byl zahrán pouze 5× (každé další představení bylo lepší a lepší, jenže...). V dalším roce jsme pokračovali ve zmenšeném počtu a lidé do Azazela s náročnými textovými pasážemi chyběli. Vůbec – přišlo období, kdy naši studenti již zvládali spoustu dalších povinností, začali intenzivně vydělávat na brigádách a... netvořilo se již tak lehce jako dříve, kdy jsme se scházeli pokaždé včas a v plném počtu. Přesto jsme vytvořili ještě jedno z našich nejvydařenějších a nejúspěšnějších představení – pohádku „Kudy chodí malý lev“. (Podobně jako u „Medvědů“ psáno podle úžasné knižní předlohy paní Hany Doskočilové) inscenace byla vybrána do celostátní přehlídky dospělých pro děti Popelka Rakovník.

No – a Lva si rádi zahrajeme občas i dnes. Tak snad na něj ještě někdy dojde ☺!!