aktualizováno 7:06 AM CEST, Jul 27, 2017207

Tip na výlet: Poutní cesta z pražské Lorety do Hájku

Máme pro vás vskutku jedinečný tip na velmi zajímavý výlet. Slyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? Nebojte, tato dávná poutní cesta není určena pouze věřícím. Vězte, že jde o velmi zajímavý výlet, který obohatí vaše kulturně-historické znalosti.

K poutnictví patřily především cesty, jejich délka byla většinou odvislá vzdáleností poutního místa od poutníkova bydliště. V období baroka se počet poutních cest vysoce navýšil a nově zakládané sakrální stavby napodobovaly původní daleká poutní místa. K cestám byly postupně do krajiny začleňovány drobné stavby, jako jsou Boží muka, kříže, kapličky nebo plastiky a reliéfy. V některých případech byly podél cest stavěny celé souvislé řady kaplí. Vznikaly především tzv. „kalvárie“ inspirované cestou Via dolorosa vedoucí na Golgotu, často doplňované i Božím hrobem. Dnes obvyklý cyklus křížové cesty se čtrnácti zastaveními se začal ve střední Evropě šířit v průběhu 18. století poté, co se již v předchozím století ustálil ve františkánském prostředí.

Historie hájecké poutní cesty.

Hájecká poutní cesta se stavěla v letech 1720–1723, do roku 1734 pak trvala její výzdoba. Námětem obrazů ve dvaceti výklenkových kaplích byl život Panny Marie a sv. Františka. Obrazy ve výklenku byly horizontálně dělené a byly vybrány tak, aby spolu námětově vždy ladily, tedy narození Panny Marie vedle narození sv. Františka, smrt Panny Marie a smrt sv. Františka etc. Poutní cestu, která původně vedla po prastaré zemské stezce z Prahy do Němec, dnes již nelze projít v celém její původní trase, je na několika místech přerušena, některé její úseky dnes už vůbec neexistují, jiné naopak byly znovu vybudovány. Také z původních dvaceti kaplí jich do dnešního dne zbylo pouhých jedenáct, a to dvě již nestojí na svém původním místě. Hájecká cesta si nese významné prvenství, její kaple byly a dosud jsou největšími výklenkovými kaplemi, které kdy poutní cestu lemovaly. A to jak na území Čech a Moravy, tak pravděpodobně i střední Evropy. Jejich rozměr činí úctyhodných 8,5 m na výšku k vrcholu kříže (k římse je to 5,5 m) a půdorys má rozměr 3,8 m x 1,3 m. Kdysi se jednalo o mariánsko-františkánskou poutní cestu, jejíž délka byla přibližně 14 kilometrů. Sloužila jako spojka mezi pražskou Loretou, která se nachází na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteře Hájek. Tento klášter se nachází v obci Červený Újezd v blízkosti Unhoště.

Popis trasy hájecké poutní cesty

 mapu poutní cesty naleznete níže v článku

Cesta z Prahy začínala u Strahovské brány a byla původně dlouhá necelých 20 kilometrů, kaple na ní byly rozestavěny ve skoro pravidelných odstupech cca 800 – 900 metrů. Hned první úsek cesty mezi bývalou Strahovskou branou a první kaplí na Dlabačově je dnes přerušen městskou zástavbou, změnila se zde i dispozice komunikací. Terén se před hradbami měnil několikrát, původní městská brána (dostavěna až v roce 1619) byla při stavbě barokních fortifikací na počátku 18. století zazděna a nová postavena o kousek výš. Také původní cesta z Prahy směr Beroun a Rakovník byla v letech 1828 – 1840 celá přestavěna a vyvedena od pražských hradeb v přímém směru (dnešní ulice Bělohorská). Touto přestavbou ztratila původní komunikace, u které stály první kapličky, svůj význam a stala se pouhou vedlejší cestou. Stranou běžné komunikace zůstalo na začátku 19. století stát prvních sedm kaplí.

Od první kaple stoupáme ulicí Gymnastickou k bývalé usedlosti Závěrka a pokračujeme ulicí Za Strahovem. Tady došlo k prvnímu přerušení cesty, pravděpodobně se tu sesuvem půdy vytvořil terénní zlom a cesta si našla trasu výše ve svahu. Proto také nenajdeme kapli číslo II. Podle všech indicií se zdá, že se jako první ocitla mimo cestu a opět jako první ze všech někdy na počátku 19. století zanikla. Staré mapy z břevnovského kláštera ji znázorňují na jižním okraji parcely u domu č.p. 350 v ulici Za Strahovem.

Pokračujeme dále ulicí Za Strahovem, která přechází do ulice U Ladronky. Tady u domu č.p. 769 stojí kaple č. III. Cesta od této kaple stále stoupá mírně vzhůru, aby se položila na hřeben mezi Motol a Břevnov. Tady mineme již v parku stojící kapli č. IV. a podle usedlosti Ladronka pokračujeme dále k páté kapli. Tento úsek mezi třetí a pátou kaplí kopíruje původní poutní cestu. Cesta od páté kaple směrem k šesté je ještě patrná z leteckých snímků, dnes je pro hustý porost neprostupná.K páté kapli je dnes obtížný přístup přes frekventovanou Kukulovu ulici, pro její překonání použijeme nově vybudovaný podchod a za nákupním centrem projdeme do ulice Bolívarovy, kde se ukrývá v malém parčíku kaple č. VI. Právě zde si můžeme všimnout, jak stará cesta zmizela. Na počátku 20. století zde byly pozemky rozparcelovány na zahrady.

Pod kaplí pokračuje cesta mezi zahradami a vyvede nás do ulice Na Břevnovské pláni. Kaple č. VII. stála v zahradě domu čp. 155, našli bychom ji přímo proto dvojdomu č.p. 1313 a 1889. Cesta od této kaple pokračovala stále na západ, vedla jižněji od Karlovarské ulice, minula klášter a kostel Panny Marie Vítězné a pokračovala ke kapli č. VIII. Ta stála původně na Karlovarské ulici v blízkosti odbočky k Bílému Beránku, odtud byla přemístěna v roce 2009 do klidové zóny vedle kostela Panny Marie Vítězné.

Od křižovatky do Řep se můžeme vydat po levé straně karlovarské výpadovky mezi zahrádky a garáže, kde dojdeme na místo původního stanoviště kaple č. IX. Ta zmizela při terénních úpravách, když se stavěly autobusové garáže. Tady sejdeme na Karlovarskou silnici, mineme odbočku do Ruzyně a pokračujeme do ulice Na Hůrce ke kapli č. X. Opět si všimneme, jak úpravy nájezdu na Pražský okruh a komunikaci R6 přerušily trasu původní cesty. Pokud budete pokračovat dále, je potřeba zvýšené opatrnosti. K jedenácté kapli nás nejprve povede úzký chodník, dále musíme pokračovat přímo po vozovce. V okolí autobusové zastávky je opět chodník, poté nezbývá, než pokračovat pěšinou přímo ve stráni nad silnicí, podejít R6 a ke kapli se vrátit. Kaple č. XI. byla přestavěna již dvakrát, naposledy v roce 2012. Odtud pokračujeme po staré karlovarské ke kapli č. XII, která na svou opravu stále čeká.

Třináctá kaple stála až do roku 1950 za viaduktem železniční trati na rohu ulice Čsl. armády a Okružní. Odtud pokračujeme hlavní ulicí po trase původní poutní cesty přímo do středu Hostivice, mineme zámek a na další křižovatce odbočíme do ulice Litovické. Zde u domu č.p. 669 stála někde uprostřed dnešní silnice kaple č. XIV. Pokračujeme dál do Litovic stále po trase původní cesty až ke křižovatce s ulicí Sportovců, kde již nenajdeme kapli č. XV. Byla zbořena v 19. století. V současné době ale na místě zřícené kaple probíhají záchranné práce a měla by být tedy obnovena.

Budeme pokračovat dál směrem na západ, opustíme Litovice a přímo stoupáme k železničnímu přejezdu. Zde, uprostřed křižovatky, stála kaple č. XVI. Odtud vede úzká asfaltová cesta s názvem U Sušičky, která se postupně změní na polní cestu. Asi 150 metrů za sběrným dvorem vlevo mineme ještě zbytky XVII. kaple. Tady se cesta postupem času dostala až za kapli, která se rozpadla v 70. letech minulého století.

Po 800 metrech vpravo za vyjetým úvozem najdeme ruinu XVIII. kaple. Dále po cestě nalezneme již opravené kaple č. XIX. a XX. Tato cesta byla zrekonstruována v letech 1998 -1999 a osázena lipovým stromořadím. Ústí na silnici, která spojuje Břve a Červený Újezd. Po této silnici dojdeme až do Hájku, kde ve františkánském klášteře najdeme dnes nejstarší českou loretu s milostnou sochou Panny Marie, cíl naší poutní cesty.

Loreta v Hájku

Jde o poutní místo Hájek u Červeného Újezdu, který se nachází v okrese Praha – západ. V současné době v sobě ukrývá nejstarší dochovanou loretánskou stavbu v České republice. Základní kámen kaple byl položen v roce 1623. Šlo o jednu z prvních staveb tohoto typu v naší republice. K vysvěcení došlo 2. června roku 1625 pražským arcibiskupem kardinálem Harrachem. Zajímavostí je, že klášter v Hájku byl od roku 1950 pro poutníky na dlouhou dobu uzavřen. Klášter v jednu dobu sloužil jako pracovní tábor. Později se z kláštera stalo vojenské skladiště. Přes veškerou nepřízeň osudu a stavební zásahy do areálu kláštera a jeho okolí, nebyla loreta zničena. V současné době se zde opět konají pravidelné poutě, které můžete absolvovat také vy.Od roku 1997 začaly rozsáhlé opravy Hájku, které pokračovaly v určitých intervalech až do roku 2013.

Jak se do Hájku dostanete?

Z Prahy do Hájku můžete přijet autobusem č. 307, který odjíždí ze stanice metra Zličín. Vystoupíte ve stanici Červený újezd a odtud je to přibližně jeden a půl kilometru pěšky. Jestliže pojedete vlakem, pak je nejbližší vlaková stanice Chýně , která je od kláštera vzdálena přibližně dva a půl kilometru.

Mapa poutní cesty

  • kaple opravená
  • kaple přemístěná
  • kaple neopravená
  • kaple zbořená

Zdroj textu: poutnicestahajek.cz, redakčně upraveno - část textu doslovně převzato

 

Dále by Vás mohlo zajímat