aktualizováno 8:14 AM CEST, Oct 14, 2018286

Výstava děl Jaroslava Horejce v Art House Hejtmánek

Na základě doporučení výtvarnice Ivy Hubáčkové ze zličínského Ateliéru Hubart jsme se vydali s objektivem do bubenečské galerie Arthouse Hejtmánek na výstavu artdecových děl významného českého sochaře, malíře a pedagoga Jaroslava Horejce. V hezky zrekonstruované vilce nás přivítala Marie Hejtmánková s manželem, který je velkým znalcem, nadšencem i sběratelem díla Jaroslava Horejce. Výstavu je možno navštívit na základě telefonické domluvy od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin, a to až do poloviny února a pro velký zájem není vyloučeno její prodloužení až do konce února.

Výstava se nachází prakticky po celé vile, v různě velikých pokojích a místnostech, chodbě či vyvýšeném patře. Horejcovy sochy jsou inspirované především řeckou antikou a mytologií, ale také prvky z Orientu či starověkého Předního východu. Jeho plastiky, obrazy, reliéfy, skleněné vázy nebo kovové a dřevěné dekorativní předměty zde harmonicky ladí s interiérem a vytváří v člověku libé umělecké pocity, kdy dokáže velmi citlivě vnímat estetické propojení modernějších prvků se starším uměním. Nelze si nevšimnout, že jednou z hlavních inspirací pro jeho oblíbenou volnou plastiku byla ženská krása, křehkost a jemná smyslnost. Některé jeho ženské sochy pak více představují ženu jakožto bojovnici se symbolikou vášně. Najdeme zde ale i sochy žen, na kterých jsou zobrazeny jakožto světice.

Tomáš Hejtmánek doplnil vystavované uměleckořemeslné práce také o dobové fotografie Horejce a dosud nepublikované písemnosti a kresby. Výstavu pak vhodně obohacuje asi dvacetiminutové video, které představuje umělěcký život Horejce, a to i skrze rozhovor se samotným mistrem. V něm se dozvídáme například to, že Horejc studoval na škole Uměleckoprůmyslové - docházel i do ateliéru významného sochaře Stanislava Suchardy nebo, že sochařsky vyzdobil kapli J.A. Komenského v nizozemském Naardenu, vytvořil tepané reliéfní motivy na předválečnou dvacetikorunu, náhrobek Aloise Jiráska v Hronově, mříž s alegorickými motivy měsíců na Zlaté bráně (původní vchod do katedrály svatého Víta), mříž a tři alegorické plastiky pro schodiště budovy Tabákové režie v Praze či velké skleněné vázy s figurálními motivy.

Chtěli bychom poděkovat majitelům Arthouse Hejtmánek Marii a Tomášovi Hejtmánkovým za jedinečný umělecký zážitek i za možnost zprostředkovat tuto atmosféru naším čtenářům pomocí fotogalerie, která jim ukáže, jak velkým umělcem Horejc byl.

O autorovi: 

Jaroslav Horejc (1886-1983) byl významný, ač někdy opomíjený, český sochař, výtvarník, pedagog a představitel ArtDecového umění, jehož hlavním oborem byla volná plastika, která byla inspirována secesí,  antikou, uměním Egejské oblasti či Etrusky a též vlivy z Blízkého východu či orientální i křesťanskou symbolikou. Vystudoval školu Uměleckoprůmyslovou a jeho učitelem byl mimo jiné známý český sochař Stanislav Sucharda, na škole později také Horejc sám pedagogicky působil, když vedl ateliér zpracování kovů. Za svůj život vytvořil asi 3000 prací. Horejc pracoval se všemi materiály, jako bylo dřevo (často zlacené), bronz či mramor. Věnoval se také užitému umění a v jeho bohatém díle objevíme také mříže s figurálními motivy, tepané a kované, šperky, keramiku a porcelán, mince a medaile (například s motivem J. Mánesa), lité sklo, scénické a kostýmní návrhy či dokonce nábytkové kusy. K jeho nejvýznamnějším uměleckým počinům patří například sochařská výzdoba kaple J.A.Komenského v Naardenu, náhrobek Aloise Jiráska v Hronově, výzdoba kaple svaté Ludmily pro chrám Sv.Víta, pomník padlých ve Dvoře Králové, výzdoba Národního pamatníku na Vítkově, mříž s alegorickými motivy měsíců na Zlaté bráně (původní vchod do katedrály sv. Víta), mříž a tři alegorické plastiky pro schodiště budovy Tabákové režie nebo plastiky pro Ministerstvo práce a sociálních věcí či Ministerstvo zdravotnictví. Horejc byl také talentovaným uměleckým sklářem, repliky jeho váz jsou v New Yorku, Paříži či Stocholmu, v letech 1920-1924 spolupracoval s ateliérem Š. Ratha v Kamenickém Šenově, pro který navrhl pět skleněných řezaných pohárů (Bakchus, Praha, Země Kanaan, Tanec a Tři bohyně), na mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži (1925) získal za ně Velkou cenu. Stěžejním dílem v oblasti sklářství byl bezesporu šestnáctidílný reliéf Země a lidé určený pro Palác národů v Ženěvě (nyní ho najdeme v Uměleckoprůmyslovém muzeu) či váza Moře a země vytvořená pro XI. trienále v Miláně. Horejc dosáhl výrazných úspěchů již po první světové válce a umělecky plodný zůstal až do sedmedesátých let.

Zdroje dodatku "O autorovi": Arthouse Hejtmánek, horejc.cz a wikipedia.org

Fotogalerie

Označeno štítky Události Fotogalerie Hubart

Dále by Vás mohlo zajímat