aktualizováno 9:24 PM CET, Dec 15, 2017348

Čarodějnice Zličín 2015

Letos se na Zličíně Čarodejnice opravdu vyvedly, přálo i počasí, ale jestlipak víte, kde se tyto zvyky vlastně vzaly? Poslední večer a noc před 1. květnem se podle církevních svátků sv. Filipa a sv. Jakuba nazývá filipojakubská noc. Původně se ale jednalo nejspíš o starogermánský svátek příchodu jara a probuzení přírody.

Zpět ale k současnému pojetí tohoto svátku. Večer se dveře vrat zdobí zelenými větévkami. Pověst totiž vypráví, že apoštolové Filip a Jakub byli chyceni na svých cestách Židy v jednom domě, kteří si jej označili zelenou větévkou, aby s jistotou věděli, krerý dům to je. V noci však anděl položil stejnou větévku za vrata každého domu, aby Židy zmátl. Apoštolové tak mohli díky andělské pomoci utéct. Filipojakubské noci se říkalo dříve také Valpuržina noc. Podle některých pramenů se dozvídáme, že Valpruga byla saská bohyně, která měla střežit čarodějnice. Návod nám dává i staročeské slovo Valpurga, které skutečně znamenalo čarodějnice. Podle jiných pověstí to byla křesťanská světice, která naopak chránila před čarodějnicemi a zlými kouzly.

Pálení čarodějnic je starý německý lidový zvyk, který se dochoval do dnešních dob a souvisí se symbolickým zaháněním (spálením) všeho zlého, negativního, temného a nečistého. Lidé dříve věřili tomu, že v tuto noc čarodějnice mají neobyčejnou moc a sílu a všude poletují na koštětech (proto také označení: noc čarodějnic), rovněž se báli toho, že jim čarodějnice poškodí jarní úrodu či omámí dobytek. Koště čarodějnice se skládalo z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků. Lidé před čarodějnicemi bránili i svá obydlí – např. před ně zapichovali pruty, vidle či cokoli ostrého, nechali je pokropit svěcenou vodou nebo ozdobili dům květy ze šeříku. Jedním ze způsobů, jak zahnat čarodějnice, bylo také práskání biči, řinčení kovovými věcmi či střílení z pušek nebo i tak zvané vykuřování, nejčastěji za pomocí kadidla. Na Čarodějnice lidé také staví vatry a do ohně pak rituálně odhazují symbolické sošky, postavy čarodějnic – taková čarodějnice je například hadrová, vycpaná slámou, či v kombinaci dřeva a látky atp. Mladí lidé tomuto svátku (zvyku) neřeknou jinak než Čarodky. Podle historických pramenů existovaly ale i hodné čarodějnice, které se věnovaly bylinkářství, magii a přírodní léčbě nemocí. Desetitisíce až statisíce z nich se bohužel staly obětí tzv. „Honu na čarodějnice“, kdy církev upalovala tyto nevinné ženy na hranicích .

Fotogalerie z Čarodějnic 2015 ve Zličíně

Dále by Vás mohlo zajímat