aktualizováno 7:06 PM CET, Nov 13, 2017316

Historie fotbalového klubu FC Zličín - 1. část;  Počátky Zličína, vznik fotbalového klubu a jeho historie až do roku 1948

Kdy ves Zlejčín byla založená a kdy poprvé na tomto místě obyvatelé se usadili, není možno vypátrati. Jisté ale jest dle všech obcí sousedních, že byla založená asi v době jako Praha. Nejstarší zmínky na zdejší obec se vztahující jsou tyto: Roku 1045 kníže české Břetislav I. daroval kostelu Břevnovskému jednoho člověka ze vsi Zlejčina jménem Kleina, jenž byl k šibenici odsouzen, s veškerým jeho potomstvem a dostatečným pozemkem.

V roce 1405 prodal klášter Břevnovský ves Zlejčin právem zákupním Mauriciovi z Prahy, místopísaři desek zemských, za 98 kop grošů pražských. Kromě toho měl zde 23 kop grošů platu jako přilepšenou pro svou nemocnici řeholníků. Syn toho Mauricia z Prahy, Petr Kačer ze Zlejčina místopísař desek zemských, dal roku 1427 svolení ku prodeji vsi Fráňovi z Ejzíře. Roku 1511 měla Zlejčin Anežka Lešanská z Čečelic. Roku 1622 náležel Zlejčin a Řepy rodu hrabat Ždárských a zůstal pak spojen se statkem Řepským. Po vymření rodu Žďárských po meči roku 1670 připadl Zlejčin hraběnce Johanně Barboře z Larrete - Millesima. Ta Zlejčin posléze prodala pánu tachlovického panství, hraběti Bredovi. Ve svazku tachlovického panství zůstal Zlejčin po celou dobu feudálního zřízení, až do buržoazní revoluce v roce 1848.

Po reformě státní správy v roce 1851 se stal Zličín společně s Tachlovicemi, Mirešicemi a Chaby samosprávnou obcí s volenými starosty a dvěma radními. Ve funkci starosty se postupně vystřídali Josef Arnold (1851- 1871, před tím od roku 1836 rychtářem), Jan Chmel (1871 - 1872), Josef Jelínek (1873), hostinský Matěj Brada (1873 - 1880), sedlák z č.9 Josef Havlůj (1880 - 1895), hostinský Alois Smolík (1895 - 1901), sedlák z č. 7 Tomáš Horešovský (1901 - 1904), sedlák z č. 8 Antonín Stříbrný (1904 - 1908), v letech 1908 - 1911 znova Tomáš Horešovský, po něm sedlák Josef Chalupa z č.16 (1911 - 1912), pak hostinský František Říšský z č.17 a do začátku I.světové války továrník Václav Potůček (1912 - 1914). Po vypuknutí války převzal vedení obce za starostu Potůčka, který narukoval, sedlák Josef Chalupa. V roce 1917 byla z nařízení smíchovského hejtmanství v obci zřízena tříčlená správní komise ze sedláků Tomáše Horešovského, Antonína Stříbrného a hostinského Františka Říšského. V roce 1919 byla tato komise rozšířena o dělníky Ludvíka Bubeníčka a Františka Bozděcha.

Nejvýznamnějšími událostmi od revoluce roku 1848 do vytvoření samostatné republiky v roce 1918 byla stavba železnice zvané „buštěhradská“ z Hostivice na Smíchov v roce 1873. Dále osamostanění obce Třebonice s osadou Chaby a Mirešice. Dodnes neblaze vzpomínanou událostí byl prodej zličínské vody do Prahy.    

Vytvoření samostatné Československé republiky změnilo i poměry ve Zličíně. V prvních volbách do obecního zastupitelstva zvítězila sociální demokracie a prvním poválečným starostou se stal tesařský dělník Ludvík Bubeníček. V dalších volbách v roce 1923 zvítězila strana domovinářů, republikánů a legionářů a starostou byl zvolen maloobchodník František Jelínek, který obec řídil až do roku 1927. V dalších volbách opět zvítězil Ludvík Bubeníček, který obec řídil až do okupace.    

Nejdůležitějšími událostmi v období mezi dvě světovými válkami bylo zavedení elektrického proudu v roce 1924 a 1925. V roce 1933 vzniká zástavba domků v ulici Na Radosti a vzniká Sdružená obec baráčníků se sídlem v č.p. 63 U Fialů. V roce 1937 byl do Zličína poprvé zaveden telefon, když na Obecním úřadě byla zřízena první telefonní stanice. Dne 21. září 1937 projížděl Zličínem pohřební vlak s ostatky prezidenta T.G. Masaryka, při krátké zastávce na nádraží mu vzdalo hold mnoho zličínských občanů.    

Zakládající členové Sparty Zličín v roce 1929V roce 1929 pak 14 zličínských občanů založilo fotbalový klub.

1929-1938

Zličín, malá víska na západním okraji Prahy, na konci dvacátých let tohoto století se ničím  nelišila  od  ostatních  českých  obcí.  Místní  omladina  se  scházela  v  hostinci U Ouřadů a právě tam se v roce 1928 začaly rodit myšlenky založit ve Zličíně sportovní klub. 

Oficiálně se tak stalo až v roce 1929, kdy čtrnáct místních občanů založilo spolek SK Sparta Zličín. První hřiště vzniklo na poli Čižinských a hostinec U Ouřadů, zvaný „mušárna” sloužil jako šatny. Zakladateli klubu byli pánové: Stanislav Glaser, Karel Glaser, Karel Havlíček, Ludvík Jelínek, Sláva Jelínek, Karel Řezníček, Bohouš Starosta, Ladislav Starosta, Václav Suk, František Světlík, František Sýkora, Bohouš Šimonovský, Josef Šimonovský a František Vršecký. Prvním předsedou klubu byl zvolen pan Karel Havlíček. Klubové barvy byly vybrány modrá a bílá.  

Spolkový život ve Zličíně pomáhal udržovat Karel Řezníček. Vyučený holič si v době krize pronajal právě restauraci u Ouřadů, kde se scházeli nejen fotbalisté, ale i divadelní ochotníci a hasiči. 

V roce 1934 byl klub přejmenován na SK Zličín a v roce následujícím se stěhoval na nové hřiště v místech, kde se říkalo Ve višňovce.

V roce 1935 získal klub konečně nový pozemek na výstavbu vlastního hřiště. V místech, kde stojí nyní sklady Technomatu pronajal klubu pozemky libocký sedlák Prchal za 1200,- korun ročně. Na výstavbě nového hřiště s hrací plochou 70 x 105 metrů se podíleli všichni zličínští občané, staří i mladí. 

První historicky dochované foto zličínských fotbalistů z roku 1930

První historicky dochované foto zličínských fotbalistů z roku 1930
Spodní řada zleva: František Vršecký, Sláva Jelínek, Jirka Šimonovský
Prostřední řada: Karel Havlíček, Karel Řezníček
Horní řada zleva: Filek, Josef Štemberk, Václav Štemberk, Bohouš Starosta, Karel Čižinský, Standa Starosta, Josef Volf, J. Vaněrka.

Celá obec si vzala klub za svůj, ale zejména tři zličínské rody se o jeho chod v těchto letech zasloužily nejvíce. Sedm bratrů Starostů, pět bratrů Zderadičků a Jarda a Karel Rážovi drželi klub při životě v dobách nejhorších. Hospodářská krize třicátých let se nevyhnula ani Zličínu a v roce 1937 klub prožíval hlubokou krizi a byl před zánikem. 

Právě zličínští občané však svým fotbalistům pomohli, semkli se kolem sportu a hřiště se stalo místem, kde se při fotbalových mačích scházela celá vesnice. Začala se formovat  i mládežnická mužstva  a v roce 1937 se poprvé do soutěží zapojil i zličínský dorost. V tomto desetiletí hrál klub stále nejnižší soutěž. 

Hráčsky významně klubu pomáhaly dobré kontakty s košířskými fotbalisty, odkud přišli například Josef Kubíček a František Klouda. Funkcionářsky pak významně klubu v těchto letech pomáhal známý Josef Hampejs, který vykonával funkci sekretáře za symbolickou odměnu 10,- Kč měsíčně.

SK Zličín v roce 1932

SK Zličín v roce 1932
Zleva: J. Šimonovský, Čepelák, J. Starosta, B. Starosta, Filek, F. Beroušek, Švec, J. Vinš, St. Gláser, F. Vršecký, St. Starosta.

Členská legitimace Jaroslava Kaliny, kováře ze Zličína, ze dne 1.1.1933

Členská legitimace Jaroslava Kaliny, kováře ze Zličína, ze dne 1.1.1933

1939-1948

Blížící se  světová válka semkla lidi kolem sportu ještě více. Fotbal se pro zličínské občany stal vedle amatérského divadle jedinou zábavou a pomáhal zapomenout na těžký osud celé země. 

V roce 1939 slavil klub své 10. narozeniny a k oslavě si pozval žižkovskou Viktorii. Zličínský stadionek praskal ve švech. Fotbalové zápasy se staly místem setkání většiny zličínských občanů a hojně byla navštěvována i utkání mládežnických mužstev.  

Během válečných let měl klub dvě mužstva dospělých, mužstvo dorostu a mužstvo žáků. Všechna mužstva hrála v nejnižších soutěžích. 

V září 1942 proběhl dorostenecký turnaj, kterého se zúčastnila čtyři mužstva: Stodůlky, Chrášťany, Dušníky (dnes Rudná) a Zličín. Dorostenci Zličína v tomto turnaji zvítězili. Předseda SK Zličín pan Hrubý předal ceny vítěznému týmu ve složení: Zof, Vl. Kašpar, Fr. Starosta, Kavka, V. Cudlín, J. Dubina, J. Starosta, J. Horníček, M. Kašpar, Fr. Beroušek, M. Hanžl. Zejména oba Františkové, Zof a Beroušek, už jako dorostenci zaujali svým výkonem a později se stali oporami mužstva dospělých.

Po skončení války se zličínský fotbal nadechl k novému životu. V roce 1946 se začalo s výstavbou nového oplocení hřiště. Opět pomáhali všichni, staří i mladí.

Mimo účast v mistrovských soutěžích zajížděli zličínští fotbalisté i na turnajová utkání po českém venkově. V roce 1947 mužstvo vyhrálo turnaj v Kravařích u České Lípy.

Že fotbalisté měli horké hlavy i v těchto letech popisuje článek v Mladé frontě z 9.11.1947 pod titlukem „Tango Argentino ve Zličíně”: „Mistrák ve Zličíně? Hrůza Dantova Pekla či Mirabeauovy Zahrady muk bledne závistí před pověstí tohoto slavného mistráku! Bodří občané barrandovští to poznali  na vlastní kůži, kterou jim s odbornými znalostmi horlivě „vydělávali” proslulí řemeslníci cechu jirchářského v pověstném Zličíně. Padesát skalních fandů Zličínských dovedlo vytvořit ovzduší přímo pekelné, takže i pověstné obecenstvo argentinské by se mohlo ve Zličíně všelikým kouzlům a trikům jiu-jitsového ražení přiučit. Láska brány otevírá a alkohol zase probouzí v nízkých charakterech zvlčilost. Lihové nápoje se neprodávaly, ale zličínští mají  přece velké kapsy a do těch se vždycky nějaká ta „flanděl” vejde. A tak alkohol vytvořil náladu přelíbeznou. Bodří zličínští občané povrávorávali po lajně, byli ochotni za každou branku v síti barrandovských dáti šťastnému střelci  pořádného loka, ani k soudci nebyli skoupí, nesměl se přiblížit k lajně, nebo by dostal „taky jednu”. Pro barrandovské bylo jistě velkým štěstím (dá-li se o štěstí vůbec hovořit), že Zličín vyhrával na hřišti 3:1. Konečné slovo měl trestní tribunál za předsednictví pana Mikšovského. Pan Starosta nesmí v klubu vykonávat žádné funkce do května roku 1948 a Zličín si může na hřišti nasázet ranné brambory, které klidně v květnu sklidí, neboť do konce června 1948 Zličín football neuvidí! Je to sice málo, ale snad dosti dlouhá, v níž zličínské horké hlavy mohou dokonale vychladnout a uvažovat rozumně o tom, že sport nelze ztotožňovat v žádném případě s posvícenskou rvačkou!” 

Žáci a dorost v letech 1939 - 1940

Žáci a dorost v letech 1939 - 1940
Klečící zleva: Černý Ant., Mašek, Podzemský J., Kalina Jos., Podzemský K., Plíhal J., Kratochvíl, Jarolímek V., Procházka J., Vermach L.
Stojící zleva: Zof, Plíhal L., Dubina Jos., Horníček R., Cudlín V., Štván Vl., Horníček J., Funk, Kavka, Beroušek Fr., Hanžl, Šmíd, ?

Tisk samozřejmě trochu přeháněl a ve Zličíně se hrál fotbal dál. Naštěstí.  Stále však v nejnižsší soutěži. V dorosteneckém kolektivu se však postupně formovalo mužstvo, které v následujícím desetiletí přece jen zličínský fotbal posunulo o stupínek výše. 

Únor 1948 pochopitelně zasáhl i zličínský fotbal. Znárodňovací proces se nevyhnul ani fotbalovému hřišti.

B mužstvo v roce 1942

B mužstvo v roce 1942
Zleva: Jelínek L., Šoulej Jos., Růžička Jos., Plíhal L., Foubík Jan, Boťcha, Raška St., Starosta F., Raška

A mužstvo v roce 1942

A mužstvo v roce 1942
Zleva: Krupička Jar., Mašek J., Zderadička J., Svoboda, Zvěřina J., Růžička K., Vinš Jos., Gerle F., Foubík Jan, Cudlín J., Tax Sl.

Dorost v roce 1947

Dorost v roce 1947
Stojící zleva: Brož A. - vedoucí, Šmíd V., Kašpar M., Horníček J., Kavka Ant., Beroušek Fr., Plíhal L., Zof, Cudlín V., pan Hrubý
Klečící zleva: Starosta F., Kašpar Vl., Starosta Jos.

SK Zličín v roce 1946

SK Zličín v roce 1946
Klečící zleva: Vinš, Kašpar Vl., Brokl
Stojící zleva: Jakub, Krupička J., Štván, Horníček, Foubík, Zof, Beroušek, Zvěřina J.

Jubilejní XI. ze sokolského dne v roce 1947

Jubilejní XI. ze sokolského dne v roce 1947
Klečící zleva: Trávníček, Čížkovský, Minaříček
Stojící zleva: Cudlín J., Boťcha A., Starosta St., Chalupa B., Leffler, Foubík, Zderadička J., Vinš

V roce 1946 začala výstavba oplocení hřiště. Pro svůj klub pracovali všichni zličínští občané, malí i velcí.

V roce 1946 začala výstavba oplocení hřiště. Pro svůj klub pracovali všichni zličínští občané, malí i velcí.

Zličín na utkání v Kravařích v roce 1947

Zličín na utkání v Kravařích v roce 1947
Klečící zleva: Štván, Zof, Kašpar, Jakub, Zderadička
Stojící zleva: Jirkovský, Mašek, Kalina, Švarc, Krupička, Beroušek, Štván, Kratochvíl.

SK Zličín v roce 1948

SK Zličín v roce 1948
Klečící zleva: R. Zderadička, Vl. Kašpar, Fr. Mašek
Stojící zleva: Jirkovský, Jakub, Kratochvíl, Kalina, Štván, Hanžl, Beroušek, Švarc, Jar. Krupička, Jar. Ráž

„A” mužstvo v roce 1947

„A” mužstvo v roce 1947
Klečící zleva: Taxa, Zof, Švarc
Stojící zleva: Kratochvíl, Zderadička R., Mašek, Štván, Kašpar Vl., Zvěřina, Krupička, Kalina.


Dodatek

Kolektiv autorů děkuje všem, kteří svými vzpomínkami, fotografiemi a písemnými informacemi přispěli ke vzniku tohoto almanachu.První souborná publikace o historii fotbalu ve Zličíně vznikla v roce 1999,kdy klub slavil 70 let. Tato publikace vznikla díky pomoci řady pamětníků, zejména paní Marie Pistoriusové, pánů Josefa Zderadičky, Zdeňka Zderadičky, Václava Švarce, Františka Denka st., Bohuslava Slámy, Václava Trnky, Václava Jarolímka st., Jaroslava Jakuba, Josefa Štveráčka, Václava Pechra, Václava Arona, Františka Matějovského, bez jejichž cenných informací,vzpomínek a zapůjčených fotografií by tato publikace nikdy nevznikla.

Zdroj: Kronika Zlíčína, publikace Fotbalový klub FC Zličín - 80 let 1929-2009

Děkujeme FC Zličín za poskytnutí materiálů, zejména panu Luboru Mirkovi.

2. část: Historie fotbalového klubu FC Zličín - 2. část; rok 1949 až 1978

3. část: Historie fotbalového klubu FC Zličín - 3. část; rok 1979 až 1988

4. část: Historie fotbalového klubu FC Zličín - 4. část; rok 1989 až 1998

5. část: Historie fotbalového klubu FC Zličín - 5. část; rok 1999 - 2009

 

Dále by Vás mohlo zajímat