aktualizováno 8:10 AM CET, Jan 19, 201818

Betlémy - historický vývoj a tradice

První betlém postavil již v roce 1223 František z Assisi, zakladatel řádů minoritů (později františkánů). Jeho záměrem bylo vytvořit betlémskou scenérii narození Ježíše. Prý si přivedl dokonce živého osla a vola. Právě zásluhou františkánů se poté začala myšlenka ztvárnění události narození Krista šířit po Evropě. Typický betlém se skládá z chlévu s jesličkami, svaté rodiny, betlémské hvězdy (komety), anděla, osla a vola, pastýřů s ovcemi a tří králů. U těch větších jsou přítomni také hudebníci, nosiči darů, občas dokonce sloni či velbloudi.

V kostelech se instalovaly sochy Josefa, Marie a malého Ježíška. Nejdříve to bylo v nadživotní velikosti, někdy tuto scenérii představovali živí lidé, kteří se oblékali jakožto betlémské postavy. U nás se vžila tradice betlémů, které byly tvořeny pouze sochami či figurami. Setkáváme se také s tím, že obraz o narození spasitele hráli žáci přímo u betlému v kostele, později se takové divadelní scény odehrávaly na prostranství před kostelem a fungovaly již jako samostatné divadelní představení. Časem se přesouvají na ulici, kde je herci ukazovali výjevy z narození Krista.

V gotice a renesanci se staly oblíbené betlémy skříňové, ty bylo možno nalézt zejména v zámeckých kaplích šlechtických paláců. Nadále existovaly i betlémy jako sochy v životní velikosti.  Zajímavostí je, že se do kostelních betlémů přidával malý Ježíšek až v den jeho narození, tři králové dokonce až šestého ledna. První betlém u nás je doložen v roce 1562 v Praze. Po třicetileté válce šířili betlémy jezuité a později také františkáni a dominikáni. Betlémy putovaly tehdy jako součást misií do Afriky či Jižní Ameriky. V době baroka obliba betlémů ještě vzrostla, objevovaly se prakticky všude, kromě kostelů byly v salonech šlechty a městských palácích. Betlémy se však postupně zmenšovaly až do podoby, jak ji známe dnes.

V čase vlády Marie Terezie i jejího syna Josefa z kostelů vymizely, ale v domácnostech přetrvávaly i nadále, vždyť české a moravské betlémářství se stalo samostatným fenoménem, který je ve světě vskutku unikátní. Betlémy s lidovou tématikou se také rozšiřovaly o další komponenty – často byly jejich součástí domy, domácí a exotická zvířata, dílny a obchody se stovkami figurek. V hornických oblastech se objevují betlémy s důlní technikou. Rozkvět prodělaly betlémy v Čechách i na Moravě také v 19.století a na začátku století dvacátého.

K nejznámějším betlemářským lokalitám patřily Čechy, Krušné hory a Podkrkonoší, Příbramsko, Českomoravská vrchovina, Valašsko či Slezsko. Betlémy byly často z různých materiálů, zejména to bylo dřevo či tvrdý papír. Objevily se také betlémy vystřihovací, a to již po roce 1850 – jeden z tradičních vystřihovacích betlémů se stal například ten od Josefa Lady, prodává se dodnes. Betlémy se v té době důmyslně vyřezávaly a postavičky byly často oblečeny do látky či papíru.  

Vedle dřevěných a papírových betlémů se vyráběly také perníkové, sádrové, skleněné nebo keramické varianty. Unikát mezi českými betlémy drží mechanický betlém z Třebechovic pod Orebem, který se skládá z více než dvou tisíc ručně vyřezávaných částí. Českou zvláštností je i to,  že jejich tvůrci do nich vkládali také postavičky obyvatel žijících v dané oblasti. Betlémy se začaly stavět na první adventní neděli a uklízely se až na únorové Hromnice.  Jejich obliba vydržela dodnes, když jsou vedle stromečku často nezbytnou součástí vánoční výzdoby.

Probostuv betlem Trebechovice

Zdroj: Český lidový a církevní rok
Foto: Wikipedie

Označeno štítky Zajímavosti

Dále by Vás mohlo zajímat